...  pravidelné nošení obuvi na vysokém podpatku vede k deformitám chodidel a negativně ovlivňuje celý pohybový aparát. Podpatek vyšší než čtyři centimetry může být příčinou zkrácení lýtkového svalu, artrózy kloubů, nad 40 let věku stoupá i riziko úrazu. Některým spotřebitelkám – například diabetičkám, mohou podpatky doslova zkrátit život.

„Studie jsou natolik přesvědčivé, až je s podivem, že se takové boty vůbec ještě nosí. Vysoký podpatek je vlastně něco jako šněrovačka a dnes se také všichni diví, že ženám trvalo tak dlouho, než ji odhodily,“ míní docent Petr Hlaváček, děkan Fakulty technologické UTB ve Zlíně a světově uznávaný obuvnický expert.

Ale jestli podpatky skončí podobně jako šněrovačka v propadlišti dějin, to zatím není vůbec jisté. Dámská obuv na vysokém podpatku je jedním z nejvýraznějších erotických symbolů, což se změní jen těžko. „Designéři, kteří nemají potřebné odborné znalosti o konstrukci obuvi, nám vnukli svoji představu, jak obuví estetizovat vzhled nohou,“ zlobí se docent Hlaváček. Zároveň však přiznává, že ani s osvětou zájem o vysoké podpatky nijak neklesá. „I když ženy v dotaznících odpovídají, že dávají přednost komfortu před módou, pravda je taková, že si vybírají v první řadě takové boty, které se jim líbí,“ říká Petr Hlaváček.

Naše estetické vnímání je natolik ovlivněno návrháři, že zdravou obuv vnímáme jako neatraktivní. Na to doplatila řada výrobců, kteří vyvinuli skutečně komfortní a zdravou obuv, ale trh ji odmítl. „Dokonce i těhotné ženy, které si mohly koupit skutečně velmi pohodlnou a speciálně pro ně konstruovanou obuv, si ji kupovaly až v posledních týdnech před porodem a nosily ji skoro tajně a jen na doma,“ popisuje docent Hlaváček.

Diktátu módního trhu se přizpůsobili dokonce i výrobci, kteří jsou známí jako specialisté na zdravé obouvání. Značka Scholl před třemi lety vstoupila na trh s módní obuví a je velmi úspěšná, jak dokazuje i svou expozicí na veletrhu KABO a kolekcí předváděnou v rámci přehlídky trendové obuvi. Nechybí v ní ani obuv na devíticentimetrových podpatcích. „Ženy chtějí, aby jejich nohy vypadaly půvabně, takže si boty na podpatcích budou stále kupovat. A podpatek podle nás není neslučitelný se zdravým obutím,“ tvrdí Marta Prechtlová, brand manager společnosti SSL Česká republika, která značku Scholl zastupuje.

„Důležité je omezit dobu nošení této obuvi na nějaké dvě, tři hodiny denně a vybrat si správnou výšku podpatku. Do města je vhodný maximálně pěticentimetrový podpatek širšího tvaru, a takový zvládne skoro každá žena. U sedmicentimetrových nebo devíticentimetrových podpatků hraje velkou roli konstrukce obuvi, pomáhá třeba vyvýšená platforma v přední části obuvi, která reálnou výšku podpatku sníží o několik centimetrů. Velmi důležitý je také tvar a sklon stélky, která musí poskytnout podporu pro klenbu a zajistit stabilitu chůze. Obuv Scholl je navíc zpravidla vybavena i gelovou stélkou, která tlumí nárazy,“ popisuje Marta Prechtlová. Klientkám, které si na podpatcích připadají nejisté, doporučuje stabilnější obuv na klínku.

Odborníci přesto dál bijí na poplach a především s nárůstem výskytu cukrovky varují před nošením obuvi, která může deformovat chodidla a zkrátit život těchto pacientů o desítky let. Naděje vkládají do zdravotních pojišťoven, které v budoucnosti zřejmě budou pozorněji sledovat, jak se jejich klienti obouvají, a motivovat je k nošení zdravější obuvi. Nadějné jsou také převládající preference mladé generace, v níž i dívky nosí hlavně sportovní obuv na rovné podešvi a ani v budoucnu se možná svého pohodlí nebudou chtít vzdát.

(9.9.2010, Jana Fuhrmannová)