Botám se dnes věnují nejen designéři a módní návrháři, ale také univerzity a zkušební laboratoře. Sama jste soudní znalkyní v oboru obuvi - opravdu je bota až taková věda?

Obuv (termín bota je obecný název pro pravý nebo levý půlpár) definujeme jako výrobek chránící nohy zejména před vlhkostí, povětrnostními a jinými vlivy, který má současně umožňovat zdravotně nezávadnou chůzi. Výroba obuvi je velmi náročná. V prvé fázi vzorování a modelování musí respektovat základy anatomie nohy i její fyziologickou funkci (chůze, běh). Těmto funkcím jsou podřízena pravidla konstrukce obuvi. V další fázi je obuv zpracovávána s využitím polotovarů (opracovaných svršků, vnitřních ztužujících a spodkových součástí i dílců). Svršky jsou obvykle formovány na „kopytech“ a připevňovány ke spodkovým dílcům nejčastěji lepením nebo šitím. Dá se bez nadsázky říci, že obuv je věda, ale také poctivé řemeslo, které vyžaduje náročné počítačové techniky, řízení speciálních obuvnických strojů i velkou zručnost a zkušenost pracovníků.

Co se na botách testuje nejčastěji?

Požadavky na kvalitu a metody zkoušení obuvi předepisuje Česká technická norma ČSN 79 5600. Ta uvádí, jak má vypadat provedení svršku, spodků t.j. stélek a podešví, včetně kompletního zhotovení obuvi. Zvláštní pozornost je věnována specifickým požadavkům na obuv pro diabetiky. Vzhledem k přímému kontaktu vnitřních součástí obuvi s pokožkou je třeba sledovat i hygienické vlastnosti, k nimž zejména patří stanovení zdraví škodlivých látek v materiálech podšívkových. Jedná se zejména o látky dráždící lidskou pokožku, sloučeniny šestimocného chromu, vyluhovatelného formaldehydu, konzervovadel typu chlorovaných fenolů apod. Z uživatelských vlastností jde o odolnost povrchové úpravy vůči stírání, slupování a praskání. Podšívky obuvi musí dobře absorbovat vodní páry a pot, zároveň však musí být odolné proti zapouštění barvy na ponožky. Podešve do terénu musí být odolné vůči oděru. U zimní, rekreační i vycházkové obuvi lze zkoušet také odolnost proti uklouznutí – klouzavost podešví. Celá obuv pak musí mít obecně dobrou ohybovou odolnost, nesmí docházet k separaci svršku a podešve.

Jaké vlastnosti by měla mít obuv pro řidiče?

Měla by být z měkkých a jemnějších materiálů – kůže i textilu, splňující požadavek prodyšnosti a propustnosti pro pot a vodní páru. Obuv musí perfektně padnout na nohu, mít pevnou patu a nízký podpatek. Nesmí docházet k nežádoucím bočním pohybům patní části nohy. Podešve by měly být flexibilní, dobře ohebné, s protikluznou nášlapnou plochou a přitom by měly být i lehké. Doporučuje se při výběru obuvi vyzkoušet, jaký odpor klade bota při ohybu špičky směrem k nártu. Dobrou fixaci nohy v obuvi zajišťuje rovněž vhodný střih svršku, který drží pevně nohu proti opatku a brání posunu nohy v obuvi. Výhodná je obuv šněrovací, popřípadě uzavíratelná páskem na sponu či suchý zip. Zcela nevhodné jsou otevřené sandálové střihy obuvi, nazouváky. Pro zimní období, kdy se předpokládá i krátkodobé použití obuvi mimo automobil, by měla být obuv opatřena navíc membránou proti pronikání vody dovnitř.

Podle čeho byste vybírala boty pro turisty?

U obuvi do terénu je třeba klást vyšší požadavky na pevnost svršku. Obuv musí mít prostornou kulatou vyztuženou špičku a pevný správně anatomicky tvarovaný opatek (výztuž patní části svršku), dobrou měkkou a pružnou bandáž kotníku i Achillovy šlachy. Dále je žádoucí měkké polštářování jazyka obuvi, které zabrání otlakům nártu a dobré uzavírání svršku pomocí šněrovadel (zajistí dobrou fixaci nohy). Vnitřní vybavení obuvi by mělo být měkké a přizpůsobivé tvaru nohy, bezvadně konfekčně zpracované, z hygienicky nezávadných materiálů, aby nedocházelo při delších túrách k otlačení a pálení nohou. Předností kvalitní turistické i jiné sportovní obuvi je co nejmenší hmotnost a dobrá ohebnost v oblasti prstních kloubů.. Obuv by měla být vybavena pružnou dostatečně oděruvzdornou podešví s protikluzným dezénem, tlumicí nárazy nohou při chůzi na tvrdším terénu.

Samozřejmostí by měla být membrána typu Gore-tex. Ta se vkládá mezi vrchový materiál a podšívku kvůli zvýšení odolnosti proti průniku vody dovnitř obuvi za nepříznivého počasí a zároveň zachovává prodyšnost svršku. Je však důležité aby nedošlo k jejímu mechanickému poškození (např. při pořezání vrchového materiálu ostrými kameny apod.) jinak ztrácí svoji funkci. Obuv by měla udržovat nohu v teple a suchu, bez ohledu na to, v jakém terénu kráčíte. Existuje také speciální obuv pro lezecký sport, ale tady platí: nechte si poradit odborným personálem v prodejně.

Mají boty přímou souvislost s kožním onemocněním nohou? Čeho se vyvarovat?

Pro zdravou lidskou pokožku by neměl být problém nosit uzavřenou obuv. Problémy nastávají v případě, že člověk trpí některou formou kožní nemoci nebo alergie. Alergická reakce (přecitlivělost pokožky) může být způsobena trojmocnými solemi chromu, které jsou používány pro činění kůží. Obvykle jde o zarudnutí pokožky, otoky a vyrážky. V uzavřené neprodyšné obuvi může při delších túrách dojít ke zhoršení případných kožních onemocnění typu mykóz, což je plísňové onemocnění. V těchto případech však poradí lépe kožní specialista lékař. Obecně platí, že lidé s projevy kožní alergie a plísní by si měli dát větší pozor při výběru obuvi a materiálů, ze kterých je zhotovena. Je třeba se vyvarovat příliš těsné, neprodyšné obuvi, zvolit přírodní materiály (textil, podšívkovou kůži činěnou přírodními tříslivy nebo jiným nechromitým činěním) s dobrou absorpcí a desorpcí vodních par i potu.

Jaké máte osobní zkušenosti s reklamacemi obuvi?

Tyto záležitosti jsou nepříjemné nejen pro prodávajícího, ale zejména pro spotřebitele. Obchodníci se často brání rychlému vyřízení reklamace ve prospěch zákazníka a s poukazem na „mechanické poškození“ obuvi, reklamaci zamítnou. Mnohdy nedokáží vadu obuvi odpovědně posoudit a využívají služeb odborných poradců. V případech, kdy se nespokojí spotřebitel se zamítavým  vyjádřením prodejce, měl by se obrátit na soudního znalce (seznam naleznete zde), aby prokázal oprávněnost své reklamace. Je vhodnější vyřídit spotřebitelské reklamace mimosoudní dohodou. Zodpovědný prodejce obvykle respektuje vyjádření znalce a uhradí kupní cenu výrobku i prokazatelně vynaložené náklady (sem patří i znalečné), spojené s uplatněním oprávněné reklamace podle § 598 Občanského zákoníku. V opačném případě doporučuji obrátit se na advokátní kancelář a předat celou záležitost právnímu zástupci, neboť nemá smysl si ničit vlastní nervy. Pokud máte v ruce znalecký posudek, je dobré jeho závěry ještě konzultovat s jiným znalcem nebo zkušebnou, než se pustíte do soudního sporu. Ze svých zkušeností mohu potvrdit, že soudy obvykle přihlédnou k posouzení znalce, případně jej i předvolají k soudnímu řízení.

Můžete porovnat tradici českého obuvnictví s jeho současným stavem a světovou konkurencí?

Tradice českého obuvnictví souvisí především s firmou Baťa a jejím rozmachem v období mezi dvěma světovými válkami v minulém století. Heslo Tomáše Bati „Náš zákazník, náš pán“ se stalo zákonem firmy a dodnes se užívá v marketingové komunikaci. Baťova prodejna se stala v každé obci institucí, jejíž vedoucí měl za povinnost pečovat o obutí a nohy obyvatelstva. Znárodněním této firmy po roce 1948 vznikl obuvnický gigant Svit ve Zlíně, který mimo domácí trh zásoboval obuví prakticky celou východní Evropu.

V současnosti fungují v České republice desítky firem, které vyrábějí obuv. Celková roční produkce ale tvoří jen zlomek výrobní kapacity z let před rokem 1989, jedná se asi o pět milionů párů. Náš trh je zásobený z větší části dovozem, zejména zbožím z Asijských zemí.

Evropská komise uvalila loni clo na koženou obuv z Číny a Vietnamu, které se však nevztahuje na obuv dětskou a sportovní. Je to způsob, jak alespoň částečně zamezit přísunu levného a mnohdy nekvalitního zboží, na úkor tradičních evropských (tedy i českých) obuvníků. Na druhé straně je třeba mít na zřeteli i zájmy dovozců, obchodníků a hlavně většiny spotřebitelů, kterým se jedná o zachování nízkých cen obuvi. Kultura prodeje a způsob komunikace se zákazníkem je však pro naše prodejce téma stále aktuální.

Děkujeme za rozhovor.

Foto Vlastimil Kolařík
(9/9/2009)