„Myslím si, že mnozí prodejci ani netuší, co to podměrná obuv je a že jí také někdo potřebuje. Jsou schopni nabízet ve velikostech 34-35 pouze dětskou obuv, která je skutečně obuv pro děti a ne pro dospělou ženu. Sehnat malou obuv a malé oblečení je skutečně velký kumšt. Možná namítnete, že si mám dávat šít. ...

... To je však finančně velice náročné (jak u oblečení, tak u obuvi), trvá to určitý čas a ne vždy výsledek odpovídá přání. Nosit dětskou obuv nebo dětské oblečení dospělá žena nemůže (přestože je maličká i mladšího vzhledu). Co s tím? Zamyslete se nad tím, jak byste vy sami řešili situaci, kdy budete mít poslední pár obuvi a novou ne a ne sehnat a peněz není nazbyt? Troufám si říct, že se to téměř rovná diskriminaci! Vždy? malá žena má stejné právo vkusně se obouvat a oblékat jako ta vysoká,“ popisuje vlastní zkušenosti s nabídkou trhu Jana Hejnová z Plzně.

Nedostatečná nabídka okrajových velikostí obuvi je složitý problém, který se zásadním způsobem dotýká spotřebitelů s nadměrnou, resp. podměrnou, velikostí nohy. Vše začíná ve výrobě. Je důležité si uvědomit, že pokud si má daný vzor obuvi zachovat své estetické i užitné vlastnosti, lze jej vyrábět jen v jistém velikostním rozpětí. Přirozeně se každý výrobce snaží vyhovět co největšímu počtu zákazníků, takže ono rozpětí definují na trhu nejběžnější velikostní skupiny.

Kde jsou ony hranice „normálu“? Za nadměrnou dámskou obuv se považují velikosti od čísla 42, přičemž nabídka specializovaných prodejen obvykle nabízí 42 - 46. U pánské obuvi začíná tato nabídka na čísle 47 a končí u 53. Pokud jde o obuv tzv. podměrnou, lze jen těžko její hranice definovat, nebo? se velikostně prolíná s obuví dětskou.

Konstrukce okrajových velikostí obuvi se od běžných velikostí liší. Nadměrnou velikost nohy mají obvykle lidé vyšší a tudíž nejsou tolik žádané vzory na vysokém podpatku. Konstrukce takové obuvi a proporce svršku jsou zcela jiné než u obuvi běžné. Designéři specializovaných výrobců se mj. snaží nejrůznějšími estetickými prvky rozčlenit nártovou část a opticky tak obuv zkrátit. Pokud jde o obuv podměrnou, tak zde je problém zcela jiný, složitější. Malá čísla totiž vyhledávají většinou menší zákaznice, které se vyššími podpatky snaží kompenzovat svou výšku a taková obuv – má-li být nositelná - musí skutečně „padnout“ (nejen délkově, ale také šířkově) a tak je zde daleko menší prostor pro komfortní kompromisy než u obuvi na podpatku nízkém.

Nejširší nabídku nadměrné obuvi představují specializované prodejny. Mezi ty nejvýznamnější patří Nadměrná obuv v Praze 3 nebo brněnský Maxam. Ve svých širokých kolekcích nabízejí nadměrnou obuv významných tuzemských i světových výrobců. Za zmínku zde jistě stojí hlavně produkce firmy Gabor, která nabídkou délkových i šířkových velikostí (i těch okrajových) výrazně vyčnívá z řady.

Renomovaní prodejci obuvi řeší obvykle nabídku okrajových velikostí obuvi prostřednictvím internetu. „Jsme si vědomi, že zákazníci, kteří nosí okrajové velikosti obuvi, mají nákup o něco složitější. Proto jsme vytvořili jakýsi virtuální obchodní dům Ba?aDOMŮ,“ říká Martina Orságová z firmy Ba?a. „Jeho fungovaní je velice snadné. Nenalezne-li zákazník v prodejně vybranou obuv v potřebné velikosti, může vyplnit s prodavačkou formulář, nebo si příslušný vzor objednat přímo na internetu. Existuje-li v celé republice jeden jediný pár, do týdne jej takovému zákazníkovi doručíme až domů. Stane-li se, že takto zakoupená obuv nesedí, může ji vrátit v nejbližší prodejně Ba?a,“ popisuje systém prodeje Martina Orságová

Obecný návod kde a jak nakupovat okrajové velikosti obuvi zřejmě neexistuje. Pokud není po ruce specializovaná prodejna, pak nezbývá, než se spolehnout na internetový prodej. Je však dobré mít na paměti, že takto zvolená obuv nemusí – i díky odlišnostem v číslování velikostí jednotlivých výrobců – vždy padnout.

(29/11/2007)